Maria Montessorri referát

Referát na psychologii:

Maria Montessori byla narozena roku 1870 v Itálii, zemřela pak v roce 1952 v Nizozemsku. Známá je především díky jejím pedagogickým dovednostem, věnovala se i filosofii a vědě. Bojovala za rovnoprávnost žen ve společnosti. V roce 1896 se stala 1. doktorka medicíny v Itálii.
Začínala na neurologicko-psychiatrické klinice v Římě, kde se věnovala dětské psychologii-zvláště mentálně retardovaným dětem. Pracovala jako dětská lékařka, vedla katedru antropologie v Římě. V roce 1908 opustila práci lékařky a začala se věnovat pedagogice. V Itálii si otevřela Dům pro děti předškolního věku. V Římě se podílela na založení první asociace pro šíření svých metod, které nesly název Opera Montessori.
Své pedagogické myšlenky předkládala na svých přednáškách s názvy: Mír a výchova, Pro mír, Vychovávejte k míru.. Přála si totiž, aby lidé žili na celém světě v míru, přátelství a porozumění.
Největší důraz kladla na výchovu dítěte, rozvoj jeho vnímání, věnování pozornosti, soběstačnost, nezávislost.

Propagovala myšlenka pedocentrismu (pedagogický směr, který staví do středu zájmu dítě)- součástí je svobodná výchova, volná škola, nezasahování do procesu zrání dítěte. Učitel dítě pouze nenápadně vede a lehce pomáhá, je v pozadí žáka.

Její metoda je založena na jedinečnosti každého dítěte a jeho samostatného rozvoje. Mezi nejdůležitější principy patří svoboda (avšak ne bez hranic)- dítě si samo vybere činnost a prostředí. Jediné omezení je kázeň a pořádek.

Normalizované dítě = nenáladové, plné energie, zkoumá své okolí, chce se učit
Polarizace pozornosti: základ učení- dítě se soustředí na práci, která ho zaujme (samo si ji vybralo - pozornost, aktivní kontakt- důležité je příjemné prostředí a  harmonická rodina. Učení by mělo být prokládáno četbou, písněmi, hádankami.

Základní hesla:

Dítě je tvůrcem sebe sama

Ačkoliv se vyvíjí v kontaktu s prostředím, z něhož čerpá podněty, ovlivňují ho lidé v blízkém okolí, přesto pouze ono samo určuje, které podněty, jakým způsobem a kdy ovlivní jeho jednání.

Pomoz mi, abych to dokázal sám

Hlavní krédo její pedagogiky. Dospělý neformuje dítě, ale dopomáhá mu k tomu, aby to dokázalo samo-svým tempem.

Ruka je nástrojem ducha

Práce rukou je základem pro pochopení věcí, jevů, rozvoj myšlení a řeči. Je třeba vycházet z manipulace s předměty.

Vývoj Montessoriová rozlišuje na 3 základní fáze:

0-6 : období tvořivé a konstruktivní, dochází k osvojování pohybových a řečových dovedností

7-12 : dítě rozlišuje dobré a zlé, rozvoj abstraktního myšlení, poznání, otázky (heslo Pomoz mi, abych to dokázal sám)

12-18 : rozvoj sociálních vztahů, chápání, vztah k sobě samému

V letech 1939 – 1946 i přes velkou nepřízeň politické situace neúnavně pracovala v Indii, kde také vznikl název Kosmická výchova.

Kosmická výchova je obdobou toho, jak chápal svět Jan Ámos Komenský, tedy souvislost všech věcí tvořící jednotný celek. Není důležité, aby se děti naučily vše, co existuje, ale mají mít tolik času, aby se mohly do jednotlivých oblastí ponořit.

Kosmická výchova pomáhá dítěti chápat svět v souvislostech. Představuje zákony vesmíru a učí ho být součástí celku (zahrnuje přírodovědu, zeměpis, astronomii, biologii, dějepis, fyziku, chemii...). Pracuje na bázi praktických příkladů a experimentů, děti se učí např. rozeznávat jednotlivá zvířata a rostliny a pečovat o ně. Součástí jsou také dovednosti pohybové, hudební a výtvarné, patří sem témata společenská.

Jejímu učení se dostalo velkého ohlasu v Indii a celé jihovýchodní Asii.
V roce 1949, 1950 a 1951 za svoji celoživotní usilovnou a humanisticky orientovanou práci byla nominována na Nobelovu cenu míru.

Její učení je dodnes aplikováno v Montessoriovských základních a mateřských školách.